Bio Vavřinec

Kontaky eShopu

Obchod + informace
+420 777 571 777
(7:00 - 16:00 ve všední dny)


Kraj Blanických Rytířů

BuBu

Koupíte nás u partnerů
BuBu

BuBu

Časté dotazy

 

Časté dotazy - Produkty a vše okolo mléka

 

Dotaz: Slyšeli jsme, že mléko při bouřce kysne, je to pravda a proč?

Ano, není to mýtus. Když je bouřka, v atmosféře se zvyšuje elektromagnetické napětí, to urychluje mléčné kvašení a mléko tedy kysne rychleji. Kysnutí je přirozený proces mléka. Tím, že naše mléko co nejméně upravujeme (nepoužíváme homogenizaci a ani vysokou pasteraci pouze šetrnou/nízkou), je naše mléko na bouřky více citlivé. U krabicového mléka se Vám toto samozřejmě nestane :)

 

Dotaz: Co je syrovátka a k čemu je vhodná?

Syrovátka je žlutozelená tekutina, která zbude po sražení mléka. Syrovátka je vlastně mléčné sérum, které se získává po odstranění kaseinu z mléka. V praxi to vypadá asi tak, že se mléko úmyslně srazí a vznikne tuhá část kasein, což je v podstatě tvaroh, a tekutá část, které se občas říká mléčné sérum, což je syrovátka. V minulosti byla likvidována jako odpad. Rostoucí ekologická zátěž byla jedním z důvodů snahy o její další využívání.

Syrovátka lidskému tělu prospívá nejen vnitřně, ale i vnějším použitím. Při vnitřním užití pomáhá odvádět toxické látky z organismu, podporuje činnost ledvin, upravuje metabolizmus, zlepšuje látkovou výměnu a účinně napomáhá snižování cholesterolu. Zabraňuje zánětům žaludku a střev, dodává tělu důležité minerály, proto by na ni neměli zapomínat zejména sportovci. Je nízkokalorickým nápojem i potravinou, vhodná při snižování nadváhy a velmi vhodná pro těhotné ženy, jelikož nesnižuje hladinu vápníku a odvodňuje.

Při vnějším užívání má syrovátka protizánětlivé účinky, proto je vhodná na citlivou pleť. Také je vhodná na každodenní mytí při akné i nespecifických dermatózách, napíná pokožku, prokrvuje a vyhlazuje. Reguluje pH, proto se doporučuje jako přísada do koupelí. Při ekzémech a lupence je doporučeno pití i koupele.

Naše syrovátka vzniká při výrobě jemného tvarohu a je pasterovaná.

 

Časté dotazy - Kravičky a vše okolo zemědělství

Dotaz: Jak probíhá dojení krav?

Dojení u nás probíhá standardním dojícím zařízením v rybinové dojírně, a to 2x denně – ráno a večer.

 

Dotaz: Jak dlouho je tele se svou matkou?

Co se týká telat, zkusili jsme v minulosti různé metody, tou nejkonzervativnější byla přítomnost telete u matky po dobu 24 hodin a 2 týdnů. Po této době bylo tele odděleno a matka se s ním setkávala pouze při dojení a hodinu poté. Takto to probíhalo cca do 60 dnů věku telete.

Všechny metody, kdy je tele s matkou se ukázaly jako slepá ulička, vždy to končilo tragédií. Při definitivním oddělení byla matka týden v šoku, špatně žrala a zvýšilo se riziko onemocnění. Docházelo k zadržování mléka, následkem čehož došlo k propuknutí mastitidy. Dokonce se nám stalo to, že pro krávu to byla konečná a musela být dána na jatka.

Co se týká telete, po oddělení došlo rovněž k šoku a tele několik dnů odmítalo příjem potravy, přechod na objemná krmiva nebyl ideální a docházelo k poklesu kondice a zvýšení rizika napadení parazity, apod. Propuknutí obvyklých katarových onemocnění bylo také občas indikováno.

Tedy z výše uvedeného vyplývá, že naše farma za 20 let existence experimentovala s různými způsoby odstavu telete od krav. Dle odborné literatury a současného vývoje a praxe, všechny metody, které jsme vyzkoušeli jsou zcestné.

Dnes nejpoužívanější metodou je okamžité oddělení telete od krávy (max. do 8 hodin po porodu), kdy nevzniká citová vazba, nedochází tedy k šoku a tím nezvyšujeme riziko poškození fyzického a psychického zdraví zvířete.

Poté, co jsme přistoupili k vyzkoušení této běžné metody, byli jsme překvapeni, že to funguje. I přesto, že se mi zpočátku zdálo, že se jedná o neetickou metodu, která se mi příčí, tak jsem musel překonat své předsudky a rozhodnout pro dobro zvířat. Tato metoda je v souladu s welfare zvířat.

Následkem zavedení této metody, došlo ke snížení mortality telat, rovněž jsme indikovali snížení propuknutí mastitid u matek v prvních týdnech po porodu.

Z uvedeného vyplývá, že i my jako dlouhodobí chovatelé se můžeme mýlit v tom, co je nejlepší pro chovaná zvířata a musíme zabojovat sami se sebou a přijmout nové poznatky.

Podmínky ekologického zemědělství jsou takové, že tele musí po porodu nezbytně nutnou dobu přijímat potravu od své matky (mlezivo, posléze mléko) a tuto podmínku splňujeme rovněž. Kráva je podojena a její mlezivo je předáno jejímu teleti.

Nutnou podmínkou přežití telete je provést první napojení telete do 2 hodin od narození. Z praxe vyplývá, že toho jsou schopna telata sama pouze v 50 % případů. Ve zbylých případech musí ošetřovatel zajistit podojení krávy a napojení telete. Jedná se o nutnou a nejdůležitější podmínku přežití telete!

Dotaz: Co se stane s teletem po oddělení od matky?

Tele je po oddělení transportováno na naši druhou farmu (15 km od Okrouhlice), kde se o tele s láskou stará naše kolegyně a přál bych každému ji poznat. Takovýto typ člověka se běžně nerodí, žije jenom starostí o telata a jejich pohodlí a nejraději bych jí zakázal jít do důchodu J, protože jsem pln obav, že tak skvělého chovatele již neseženu.

Chovatelství je spíše styl života než zaměstnání a kolegyně je toho důkazem.

Dotaz: Je tele po dobu dojení u matky?

Co se týká otázky dojení matky za přítomnosti telete, tak tato metoda se sama od sebe vylučuje. Důvod je takový, že vyjdeme-li z toho, že matka po porodu nasadí malou produkci mléka (cca 15 litrů za den), tele se za pár dnů dostane do takové spotřeby mléka, že celou produkci matky vypije. Tedy není co dojit.

Toto je ještě lepší varianta, protože je přirozeným projevem matky, že při dojení dochází k zadržování mléka, aby zůstalo pro tele. Naštěstí v tomto případě není co zadržovat.

V případě, že matka po porodu nasadí vysokou produkci mléka (35 litrů denně), je patrné, že toto množství mléka tele nikdy nevypije. Tedy zbyde i pro nás a zdálo by se, že můžeme zvesela vydojit zbylé mléko. Problém zde je opět s přirozeným zadržováním mléka, a proto hrozí v tomto případě mastitida.

K tomuto přirozenému zadržování mléka dochází právě proto, že matka je se svým teletem.

Jak vidíte, že celou dobu se bavíme jen o chovatelství a nikoliv o ekonomice. Ve dvou posledních popsaných případech je tele schopno vypít mléko za 5 -10 tisíc korun. Jedná se o systém, který je naprosto neekonomický a neudržitelný. I my, hospodáři, se musíme ekonomikou zaobírat, pokud chceme vybudovat dobré hospodářství, které budeme moci předat svým potomkům. Důležitou součástí každého hospodářství jsou pozemky, které je nejlépe vlastnit, aby je nemohl přebrat někdo jiný, ekonomicky silnější a bez svědomí skupující naši republiku.

Dotaz: Kolik dnů v roce se krávy dojí?

Zajímavou otázkou je i kolik dnů v roce kráva vlastně mléko produkuje a kolik dnů v roce nikoliv? Ve dnech, kdy ho neprodukuje, je její náklad cca 120 Kč na den a tyto dny si musí každá kráva zaplatit v době, kdy mléko produkuje. V ideálním případě kráva produkuje mléko pouze 300 dnů v roce, avšak podmínkou je 100% zdraví. V době nemocí se mléko nedává ke zpracování.

 

 

 

Nákupní košík

Nákupní košík je smutný, že je prázdný.

Hoďte do něj dobrůtku.

Koupit

kontrola košíku

InfoImage
Web BioVavřinec používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Tato zpráva je v souladu s nařízením EU.
Rozumím
Další informace